Prezident Petr Pavel podepsal dlouho očekávanou tzv. flexinovelu zákoníku práce, která přináší řadu zásadních změn v oblasti pracovního práva. Novela vstoupí v účinnost 1. června 2025 a zaměstnavatelé i zaměstnanci by se na nové podmínky měli včas připravit.
Jednou z klíčových novinek je úprava pravidel pro výpovědi. Výpovědní doba nově začne běžet okamžikem, kdy je výpověď doručena druhé straně. V případech závažného porušení pracovní kázně nebo nesplnění zákonných předpokladů pro výkon práce se výpovědní doba zkracuje na pouhý jeden měsíc.
Významně se mění také možnosti rozvrhování pracovní doby. Zaměstnanci si budou moci organizovat směny sami, a to na základě písemné dohody se zaměstnavatelem — nejen při práci na dálku, ale i přímo na pracovišti. Zaměstnavatelé tak budou muset zavést nové procesy, které umožní tuto vyšší míru flexibility.
Další změnou je povinnost respektovat, že zaměstnanci v nerizikových profesích již nemusí absolvovat vstupní pracovně-lékařskou prohlídku. Pro zaměstnavatele to znamená administrativní i finanční úsporu, ale zároveň větší důraz na správné vyhodnocení rizikovosti konkrétních pracovních pozic.
Nové povinnosti čekají zaměstnavatele také v oblasti elektronického doručování dokumentů. Mzdové nebo platové výměry bude možné doručit zaměstnanci na jeho firemní e-mail i bez jeho předchozího souhlasu. Zaměstnavatelé by proto měli prověřit svá vnitřní pravidla pro elektronickou komunikaci a zabezpečení dat.
Zaměstnanci na rodičovské dovolené dostanou příležitost pracovat pro svého zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, aniž by tím pozbyli ochrany své rodičovské role. Pokud se rodič vrátí do zaměstnání před dosažením dvou let věku dítěte, zaměstnavatel mu bude muset garantovat návrat na původní pracovní pozici i pracoviště.
V oblasti organizace pracovní doby novela umožňuje v mimořádných situacích, například při obnově dodávek energií, zkrátit minimální denní odpočinek zaměstnance až na šest hodin. Tento zkrácený odpočinek však musí zaměstnavatel nahradit v následujícím dni.
Významnou novinkou je i prodloužení maximální délky zkušební doby — běžní zaměstnanci ji mohou mít až čtyři měsíce, vedoucí zaměstnanci až osm měsíců. Toto prodloužení však bude možné pouze na základě vzájemné dohody se zaměstnancem.
Další změna se týká započítávání některých období do praxe ve veřejných službách a správě. Nově se bude započítávat nejen doba péče o dospělou blízkou osobu se závislostí ve stupni III nebo IV, ale také doba doktorského studia.
Co se týká ukončení pracovního poměru, pokud zaměstnanec obdrží výpověď z důvodu porušení pracovních povinností, výpovědní doba se zkrátí na polovinu. Stejně tak se zkrátí i rozsah pracovního volna na hledání nového zaměstnání. V ostatních případech zůstává standardní čtyřdenní rozsah volna zachován. Zaměstnanci nově získají také možnost využít dvoudenního neplaceného volna k návštěvě poradenských služeb Úřadu práce.
Velmi důležité je rovněž výslovné zakotvení práva zaměstnanců volně nakládat s informacemi o své mzdě. Zaměstnavatelé nesmí zaměstnance omezovat v tom, aby sdíleli údaje o svém odměňování.
Vedle změn v pracovním právu novela přináší také úpravy v oblasti podpory v nezaměstnanosti, které vstoupí v účinnost od 1. ledna 2026. Maximální výše podpory se sjednotí na 80 % průměrné mzdy a podpora bude v prvních měsících po ztrátě zaměstnání vyšší než dosud. Všem uchazečům bude poskytována podpora za stejných podmínek bez ohledu na důvod ukončení pracovního poměru.
Pro zaměstnavatele je klíčové vnímat, že flexinovela vyžaduje nejen aktualizaci pracovních smluv a interních směrnic, ale také promyšlenou komunikaci se zaměstnanci a úpravu některých procesů, například v oblasti doručování dokumentů či řízení pracovní doby. Včasná příprava na nové povinnosti se tak stane nezbytnou podmínkou pro hladký přechod na nová pravidla.