Koupě ojetého automobilu s sebou nese řadu rizik a jedním z nejčastějších je problém stočeného tachometru. Prodávající může deklarovat určitý počet kilometrů, který odpovídá údajům na tachometru, avšak skutečný stav vozidla je zcela jiný. Rozdíl mezi padesáti a dvěma sty tisíci kilometry přitom zásadně ovlivňuje hodnotu vozidla i jeho životnost. Je proto dobré vědět, jaká máte v takové situaci práva a povinnosti a na co se zaměřit ještě před podpisem kupní smlouvy.
Prvním krokem je vždy správně identifikovat, s kým smlouvu uzavíráte, protože právě od toho se odvíjí míra právní ochrany. Pokud prodává podnikatel a kupuje spotřebitel, uplatní se spotřebitelské právo, které kupujícímu poskytuje silnější postavení a chrání jej před některými nevýhodnými ujednáními. Jestliže však smlouvu uzavírají dvě fyzické osoby – nepodnikatelé, platí pouze obecná pravidla občanského zákoníku, která neobsahují zvláštní ochranu spotřebitele. Ještě přísnější je situace mezi podnikateli, kde se očekává vyšší míra pečlivosti a odpovědnosti obou stran.
Neméně důležitá je i samotná kupní smlouva a dokumenty, které ji doprovázejí. V praxi bývá v přílohách nebo v protokolu o předání uvedeno, že vozidlo mohlo mít stočený tachometr nebo že bylo havarované. Podpisem takového prohlášení kupující potvrzuje, že o těchto okolnostech věděl, a tím se jeho možnosti domáhat se později práv ze skrytých vad výrazně omezují.
Judikatura českých soudů ukazuje, že pokud prodávající výslovně uvede určitý stav tachometru a realita je odlišná, může jít o podstatnou vadu, která zakládá právo kupujícího odstoupit od smlouvy. Na druhou stranu, pokud byl kupující předem upozorněn na možnost, že tachometr neodpovídá skutečnosti, nemůže se tohoto důvodu později dovolávat. Stejně důležitá je i rychlost reakce – zákon požaduje, aby kupující vadu oznámil bez zbytečného odkladu, jinak riskuje, že jeho nárok nebude soudem uznán.
Někdy přichází ke slovu i trestní právo. Pokud prodávající úmyslně uvedl kupujícího v omyl a vědomě prezentoval stočený tachometr jako skutečný stav vozidla, může jít o trestný čin podvodu. Praxe ale ukazuje, že prokázat úmysl je složité a trestní oznámení obvykle nepředstavuje rychlou cestu k náhradě škody.
Městský soud v Praze se v roce 2023 zabýval případem, v němž kupující požadovala po autobazaru vrácení kupní ceny přes 290 tisíc korun s tvrzením, že vozidlo bylo havarované, mělo stočený tachometr a vykazovalo další vady. Soud její žalobu zamítl. Uvedl, že zjevné vady, například vrzající brzdy nebo prověšené dveře, si měla kupující všimnout už při prohlídce nebo zkušební jízdě, a proto na ně nemůže zpětně poukazovat. Pokud jde o stočený tachometr, soud konstatoval, že kupující byla na toto riziko výslovně upozorněna v protokolu, který podepsala. Stejně tak skutečnost, že vozidlo bylo havarované, sama o sobě nezakládá vadu, pokud si strany výslovně nesjednaly, že vozidlo nikdy havarované nebylo. Rozhodující bylo i to, že kupující vadu s tachometrem oznámila až po pěti měsících, což rozhodně není „bez zbytečného odkladu“, jak vyžaduje zákon. Její tvrzení, že nevěděla, co podepisuje, soud označil za účelové, protože v kupní smlouvě výslovně potvrdila, že si všechny dokumenty přečetla a porozuměla jim.
Stočený tachometr může být důvodem k odstoupení od kupní smlouvy, ale jen za určitých okolností. Kupující nesmí být na tuto možnost předem upozorněn a musí vadu uplatnit včas. Každý, kdo kupuje ojeté vozidlo, by měl proto důsledně kontrolovat historii automobilu, věnovat maximální pozornost smlouvě a jejím přílohám, reagovat okamžitě při zjištění vad a nepodepisovat dokumenty, kterým nerozumí. Jedině tak lze předejít nepříjemným překvapením i zdlouhavým soudním sporům.